Kojení vs. umělá mléčná výživa

Umělá mléčná výživa jistě jste se již setkali s billboardy, reklamami nebo vzorky. Je tato výživa tak ideální a bezpečná, jak se nám snaží její výrobci vnutit? Nebo je bychom ji měli pokládat za léčivo, které může pomoci, ale také ublížit?

Kojení je nenahraditelný způsob výživy, který svému dítěti můžete poskytnout pouze vy sama. Kojení dítěti neposkytuje pouze zdroj energie a živin, ale spoustu nenahraditelných momentů, podporuje vývoj imunity, vytváří mozková propojení a v neposlední řadě upevňuje vztah mezi vámi a dítětem.  Zvládne toto umělá mléčná výživa?

Všem savčím mláďatům se vytváří mateřské mléko přesně dle potřeb jejich růstu a vývoje. Mléko kravské obsahuje hodně bílkovin pro podporu růstu. Mléko lidské naproti tomu obsahuje hodně tuků a cholesterolu pro podporu rozvoje mozku dítěte. Toto však nejsou jediné odlišnosti mléka. Každá matka bude mít pro své dítě jiné mléko, podle potřeby konkrétního dítěte. Mateřské mléko se totiž plně přizpůsobuje potřebám dítěte a mění své složení v závislosti na stáří dítěte, nemoci a zdraví dítěte, během dne, ale také v průběhu jednoho kojení. Dokonce bylo zjištěno, že pokud žena kojí 2 sourozence a každý má svůj prs, obsah látek bude v levém a pravém prsu odlišný podle pro potřeby konkrétního dítěte. Rozhodně však není nutné děti na prsou striktně oddělovat. Které umělé mléko se přizpůsobí plně potřebám vašeho dítěte? Zvládnete s umělou výživou namíchat jiné mléko pro nemocné a jiné mléko pro zdravé dvojče?

Kojení a mateřské mléko má funkci vyživovací, imunologickou a psychologickou. Mateřské mléko poskytuje ideální koktejl vitaminů minerálních látek a živin, tak aby pro dítě byly co nejlépe využitelné. Imunologická složka mateřského mléka chrání dítě před nemocemi a zrádnými infekcemi a to podle toho s jakými patogeny se dítě a matka setkává. Psychologická vazba matky a dítěte napomáhá k navázání a udržení citového vztahu.

Dokáže náhradní mléčná výživa splnit všechny aspekty kojení? Nedokáže. Umělá výživa má pouze funkci vyživovací, kdy je však jakýmsi průměrem mateřského mléka.

Pokud se matka rozhodne své dítě nekojit nebo jej příliš brzo odstaví, vystavuje tak sebe i své dítě celé řadě rizik:

Matky, které krmí dítě umělou mléčnou výživou by měly v maximální míře využívat co nejtěsnějšího kontaktu s dítětem (kontakt kůže na kůži) a nepověřovat krmením někoho jiného.

Náhradní kojenecká výživa je určena dětem, které nemohou být ze zdravotních důvodů kojeny nebo dětem, jejichž matky nemohou kojit a mělo by tedy na ni být nahlíženo téměř jako na léčivo, které má své vedlejší účinky. Rozhodně jej tedy nepovažujte za rovnocennou nebo dokonce lepší náhradu mateřskému mléku.

Proto pokud máte s kojením jakýkoli problém, nečekejte, že se sám spraví, obraťte se na co nejdříve na laktační poradkyni, která Vám může pomoci s jeho efektivním řešením.

Použitá literatura: