Deset kroků k úspěšnému kojení

10 kroků pro úspěšné kojení v rámci BFHI s komentáři z knihy dr. Jacka Newmana:

1. Nemocnice by měla mít stanoveny postupy při kojení, které jsou konzistentní, zahrnují 10 bodů (BFHI) a se kterými je seznámen veškerý personál.

Co by mělo být přednější? A přece mnoho nemocnic, které mají stanoveny postupy pro nejjednodušší úkony, nepovažuje kojení za natolik důležité, aby zaručily standardní postup. Toto často vede k tomu, že matka dostává odlišné informace od sestry, lékaře i dietní sestry, kteří s ní přichází do kontaktu.

2. Veškerý personál, který přichází do styku s těhotnými ženami a matkami by měl být vyškolen, aby postupy při kojení uplatňoval v praxi.

Nemá smysl stanovovat postupy, pokud se neprovádějí. Tento je nejtěžší ze všech kroků, protože vyškolit personál stojí peníze. Týká se to i lékařů. Je typické, že lékaři nemají zájem účastnit se seminářů o kojení. Největší problém je ve změně postojů. Naneštěstí mnoho členů personálu je přesvědčeno, že by bylo nejlepší, kdyby každá matka krmila dítě umělým mlékem, protože jim to ušetří spoustu práce a problémů. Jiní nejsou ochotni uvěřit, že informace, které dosud podávali a způsob, jakým se po mnoho let zabývali kojením, ve skutečnosti nadělali více škody než užitku.

3. Všechny těhotné ženy třeba informovat o výhodách kojení a o základních postupech při kojení.

Toto umožňuje ženám udělat informované rozhodnutí. Ženám by se neměly dávat ani by neměly být dostupné, žádné vzorky umělého mléka ani žádné "vzdělávací" materiály od firem vyrábějících umělou výživu. Neměly by se konat žádné skupinové přednášky zaměřené na krmení umělou výživou.

4. Matkám třeba pomoci začít s kojením do 30 minut po porodu nebo alespoň umožnit matce a dítěti vzájemný kontakt kůže na kůží do půlhodiny po porodu.

Ve skutečnosti není vždy možné, aby se dítě kojilo, ale bezprostřední brzký kontakt zvyšuje pravděpodobnost budoucího úspěchu. Toto je vhodné pro většinu matek a dětí a neměl by být problém zavést tento bod s výjimkou situace, kdy je matka nebo dítě velmi nemocné. Je zavedených příliš mnoho nesprávných důvodů na separaci matek a dětí. 

 
5. Ukázat matkám, jak správně kojit a naučit je, jak si udržet tvorbu mléka, i když musí být od dítěte dočasně odloučené.

Pokud je matka oddělena od svého dítěte, měla by dostat pomoc hned, jak se dá, aby si začala pro dítě odstříkávat mléko. Toto se často nedělá. Důraz je kladen na nemoc dítěte a kojení se nezdá být důležité. Ale pokud je dítě nemocné, matčino mléko je důležitější než kdy jindy! 

 6. Kojení novorozenci by neměly být dokrmováni, pouze pokud je na to lékařský důvod.

Naneštěstí, znalost kojení v praxi ze strany lékařského a sesterského personálu je často tak nedostačující, že se dokrmování uskutečňuje, i když na to není vůbec žádný důvod.Když se zdá, že si problém vyžaduje dokrmování, často se vyřeší, když personál pomůže matce s technikou kojení. Více důrazu na školení.

7. Matka a dítě by měly být spolu v rámci systému rooming-in.

Rooming-in znamená neustálý společný pobyt matky a dítěte na pokoji 24 hodin denně.Personál nedělá matce nebo dítěti „laskavost“ tím, že je na noc oddělí, aby "nechal matku pospat si". Když zůstanou spolu, pomáhá jim to "sladit se" navzájem, pomáhá matce učit se rozeznávat signály dítěte a snižuje riziko nalití prsů a pozdější problémy s množstvím mléka.

8. Třeba podporovat kojení podle potřeby dítěte.

Miminka by měla být krmena podle svých potřeb, ne podle nějaké schématu. Děti se vzácně dobře krmí podle schématu. Kromě toho je třeba si uvědomit, že slovo kojení znamená "krmit se na prsu", a ne jen "být na prsu". Je třeba, aby personál byl schopen ukázat matce, jak zjistí, kdy dítě dostává mléko. Ano, více školení.

9. Kojeným dětem nedávat žádné dudlíky, láhve, kloboučky.

I když je třeba dokrmování, což se stává zřídka, téměř nikdy není nezbytné použít láhev.Dokrmování se může uskutečnit laktační pomůckou (přednostní metoda), skleničkou, po prstě a množstvím dalších metod, bez použití lahve. Dudlík téměř nikdy není nutný, pokud se dítě dobře kojí.

10. Třeba podporovat zakládání podpůrných skupin mimo nemocnice a zajistit, aby matky byly před propuštěním z nemocnice o nich informovány.

Jelikož jsme ztratili celou generaci nebo i více zkušených kojících babiček, které svým dcerám radily při kojení, musí být dostupná jiná forma pomoci. Mohou to udělat poradkyně při kojení, duly nebo sestry obvodních lékařů, ale informace musí být shodné a každá matka potřebuje co nejdříve podrobné další sledování. Je smutné, že často nejméně kvalifikovaným na poskytnutí této podpory a dalšího sledování je lékař, přestože jsou i výjimky.

Publikováno v: dr. Jack Newman 's Guide to Breastfeeding (přeloženo s laskavým svolením autora)

Autor: Jack Newman, MD, FRCPC 2004

Překlad: Mami, o. z., 2009

Tento materiál se může kopírovat a šířit bez předchozího dovolení s podmínkou, že není použit v žádném kontextu, který by porušoval Kodex WHO o marketingu náhrad mateřského mléka.